Výlet za vodopádem

Himalayas 0 comments

Tak jsme tu měli další volný den, výjimečně v pondělí (většinou je to úterý), takže jsem klidně mohla slavit revoluci – což jsem ale stejně neudělala. Původně jsem myslela, že budu líná, budu se válet a pak se časem dostanu k úkolům, které se mi trochu kupí (už na nich musím dělat i ráno).

Ale… Venku azuro! To přece nemůžu jen tak nechat být, navíc, když všichni víme, že do hor může přijít zima přes noc. Krásných 27°C a ani mráčku se dost možná v příštím týdnu nedočkám. A tak jsem se rozhodla prozkoumat terén. Věděla jsem, že je tu v okolí nějaký vodopád, ale nic konkrétnějšího. Po debatě s šedivou Elis jsem nebyla o moc chytřejší. I přes to, že už je tu 10 let, u vodopádu nikdy nebyla. Ptala jsem se tedy kolegyňky přes ayurvédu. Ta tam byla před dvěma lety, poradila mi vzít rikšu, protože jinak je to docela procházka.

Tak jsem naskočila na rikšu a vydala se do vedlejší vesnice Baghsu. Vodopád by měl být někde v okolí, zhruba kilometr daleko. Rikšák Rádž (haha) mi ukázal směr, jakým se vydat. Klasika, ulička lemovaná stánky se vším možným – hlavně blyštivým a barevným. Chvíli jsem se proplétala uličkou, když jsem dorazila k hinduistickému chrámu. To, že je to chrám jsem pochopila až po nějaké době. Nejdřív mě zaujal bazén, který byl hned před ním. Do chrámu jsem se dostala někudy, kudy jsem neměla a tak jsem nevěděla, že se mám zout. Místní mladík mě naháněl a zouval mě za chůze. Pak si mě ještě odchytil mladý pár a mladík si mě fotil se svojí slečnou. Je zvláštní být někde menšinou, problém je v tom, že bílá menšina má naprosto jiné podmínky, než menšiny ostatní. S bílýma se ostatní fotí!  Ale to je asi na povídání samo o sobě.

Něco jsem nafotila a vydala se svým původním směrem. Konečně jsem byla venku z vesnice. Kolem mě se rozlévala obrovská masa hor. Stála jsem nad údolím, kterým protékala maličká říčka (máme období sucha, zajímalo by mě, jak vypadá v srpnu). Začala jsem stoupat vzhůru. V dáli už se rýsoval vodopád, cíl mé cesty.

Nejvíce mě baví vynalézavost místních. Všude po cestě jsou otrhané ale i kamenné stánky, které nabízí občerstvení. Jsou umístěné ve svahu, nebo dole v údolí. Pravděpodobně mění polohu, pobledle toho, jak se mění hladina vody.

Vodopád, i když nevypadal, byl docela do kopce, mrcha. Slunce hřálo, nebe modré a vzduch čerstvý. Masivnost hor jenom lákala se po nich rozběhnout a volně běhat. V noci pak rozdělat oheň a hrát na flétny, tak jak to dělají místní. I když člověk ví, že má za prdelí vesnici, divočina tu na něj dýchá.

Když už jsem byla skoro na konci, proběhly kolem mě tři kozy. Vesele přeskočily říčku a byly na druhé straně. Občas bych chtěla být koza.

Doškrábala jsem se k vodopádu, ke kterému se musí skrz jeden z přístřešků, kde mě odchytila usmívající se Indka. Zeptala se mě, jak se jmenuju a odkud jsem. Čekala jsem, že mě usadí a bude mi chtít něco prodat (což by neuspěla, protože jsem měla sváču v baťůžku). Ale moje odpovědi ji úplně stačily a pustila mě vesele dál. Chvíli jsem poskakovala kolem vodopádu, dělala nějaké fotky. Pak jsem se skamarádila s Italkou Susanou, která je v Indii poprvé sama (manžel jí letos zemřel). Byla to velmi vitální důchodkyně, se kterou bylo fajn si chvíli povídat. Dala mi tipy na to, co dělat v Indii a pak jsme se rozloučily. Až mi to bylo trochu líto. Jak rychle jeden vytvoří pouto 🙂 .

Usadila jsem se pohodlně na sluníčku, vytáhla sváču a deník. Chvíli jsem tam něco psala, když v záplavě přicházejících lidí vidím stříbrnou zář. Elis se poprvé za svoji historii tady podívala k vodopádu 🙂 . Ale už zdálky na mě gestikulovala, že nemá čas, otočila se na podpatku a zmizela. Je to zvláštní žena.

Chvíli jsem tam seděla, chytala bronz. Pak jsem to sbalila a vyrazila zpátky.  Došla jsem do vesnice a i přes to, že jsem mohla jít pěšky, rozhodla jsem se utratit dvacku za rikšu. Ještě než jsme dorazili do naší vesnice, míjeli jsme Elis a kolegu, kteří šli zpátky pěšky. Naskočit nechtěli, tak jsem jela dál. Tomu se říká správný time managemet… 😀

waterfall

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *